Akce a cesty rok 2002

Asi jsme se zbláznili-když se podívám zpět….

O co jde? V zimě, ještě v roce 2001, když jsme si tak hověli na klubovně a venku byly metrový závěje sněhu, přišel Pepa Nesejt s nápadem, že když už máme pod patronací motokrosovou trať v Bělé, jestli se nechceme zúčastnit Východočeského poháru. V podstatě jde o to, uspořádat na trati během sezóny v předem vybraném termínu 2 závody. Stejné to bude na všech ostatních tratích v širokém okolí a umístění jednotlivých jezdců bude bodováno. Na závěr sezóny jezdci z jednotlivých kategorií budou vyhodnoceni a vítěz získá Východočeský pohár. Celkem se závody uskutečnily na 8 tratích. A tak v bláhové naději, že uspořádat závod nemůže být zas až tak něco složitého jsme kývli, že jo.

Trať v Bělé u Jevíčka.

Jenže zima se překulila, kluci více či méně úspěšně jezdili závody na okolních tratích, sbírali zkušenosti, hodnotili soukromě organizaci, jídlo, upravenost tratí a pomalu jsme se připravovali na ten „náš“ první závod. Vyšlo na nás datum 13.7.2002.

Tak to taky může dopadnout. A najednou jsme zjistili jaká obrovská spousta věcí je třeba zajistit… Nejdříve oběhnout sponzory, zajistit věnce a ceny, připravit depo, trať, hasiče, zdravotníky, praporkáře, časoměřiče, traťové komisaře, ozvučení, občerstvení, toalety…. a spoustu dalších věcí, které člověka v první euforii z uspořádání závodů ani nenapadnou.
Ale nadšení nám nechybělo, a tak jsme uspořádali několik brigád, aby trať k něčemu vypadala. Neocenitelnou pomoc poskytl Pepa Geršl se svou těžkou technikou. Bez ní by jsme asi byli v háji. Při samotných závodech pomohli i Trnavští krosaři, kteří už měli několikaleté zkušenosti s pořádáním závodů. Také Jevíčští a Opatovští hasiči nám vydatně pomáhali.

V den „D“ bylo nádherné počasí. Přijelo více než 120 závodníků v devíti kategoriích. V momentě kdy odstartovali se strhla téměř průtrž mračen. Zvažovali jsme možnost závod zastavit, ale kluci jeli s takovým nasazením a zvládali i tak extrémní podmínky, že jsme je nechali ať se poperou. I pro diváky to bylo velice zajímavé. Jak déšť prudce začal, tak i skončil a my mohli celé závody úspěšně dokončit. Když se večer po dekorování závodníci s doprovody rozjeli každý domů a odešel i poslední návštěvník ( a že jich bylo!! - posuďte sami dle fotek), sedli jsme si společně, všichni neuvěřitelně utahaní a udiveni sami sebou, že jsme to vlastně dokázali!!! Až teď jsme si vlastně uvědomili, že jsme zvládli obnovit bývalou trať, na které se kdysi jezdily závody mistrovství republiky, a uspořádali tak opět závody po 17 letech!!

No jasně Kobylka to samý v modrým :-))))

V pořadí druhý závod, který se uskutečnil 14.9.2002, se také vydařil. Nevím, který svatý je patronem krosařů, ale dopřál nám na tu dobu pěkné počasí. Už jsme měli určitou představu kolik čeho je třeba zajistit ( mám na mysli občerstvení ) a taky jak se s čím vypořádat, takže druhý závod jsme zvládli zcela suverénně. Účast jezdců byla sice menší - už se projevilo to, že sezóna pomalu končí, ale i tak jelo cca 90 jezdců. Když jsme večer zase seděli a popíjeli, napadlo mě, že jsme stejně blázni - mohli jsme si v klidu sedět doma u televize v pohodlíčku a my se místo toho honíme, dřeme, zajišťujeme, organizujeme, prostě děláme všechno pro to, aby jeden den se pár kluků „vyblblo“ a zazávodilo na trati a pár lidí se pobavilo tím, že je může sledovat a fandit jim. Ale o tom to asi je…

Nakonec nesmíme zapomenout na jména těch, kteří nás reprezentovali - byli to Pepa Geršl, Víťa Schich, Petr Müller, Hanka Geršlová, Mirek Zezula, Jakub Müller, Michal Kobylka, Tomáš Nárožný a Lukáš Zatloukal.

Nesmíme také zapomenout poděkovat všem, kteří se na přípravě a konání obou závodů podíleli a to jak brigádně, tak finančně, také všem sponzorům, hasičům, no prostě všem, kteří nám pomohli…. díky!!

P.S. V roce 2003 do toho jdeme zas!!! :-)))

Za MKJO Míla Z.